Závěrečný koncert

Takřka třítýdenní festivalový maraton se uzavře v podání jednoho z nejlepších francouzských orchestrů. Ale bez Dvořáka ani ránu, natož tu konečnou.

Cena vstupenek:

690 – 4 390 Kč

Datum

23/9/2025

Čas

20.00

Uzavření sálu

19.55

Konec koncertu

21.40

Dress Code

black tie

Programová řada

Program

George Enescu
Rumunská rapsodie č. 1 A dur, op. 11
George Gershwin
Klavírní koncert F dur
Antonín Dvořák
Rapsodie a moll (Symfonická báseň), op. 14, B. 44
Maurice Ravel
La Valse

Účinkující

Orchestre National de France
Orchestre National de France

Francouzský národní orchestr je uznávaným specialistou na francouzský repertoár a zároveň i hlavní hybnou silou v jeho propagaci. Díky svým mezinárodním turné se stal vlajkovou lodí francouzské kultury po celém světě. Jeho aktivity po celé Francii, posílené vzdělávacími programy, pak upevňují jeho vztah k různým skupinám domácího publika.

Orchestr byl založen roku 1934 jako první plně profesionální symfonické těleso v zemi. Jeho poslání sloužit symfonickému repertoáru bylo podpořeno rozhlasovým vysíláním jeho koncertů a brzy si získal značné renomé.  

Po druhé světové válce obohatili tradici tělesa, umocněnou střídáním hudebních ředitelů (Lorin Maazel, Charles Dutoit, Kurt Masur, Daniele Gatti, Emmanuel Krivine) a pravidelných hostů (Leonard Bernstein, Pierre Boulez, Bernard Haitink, Riccardo Muti, Seiji Ozawa), mimo jiné Manuel Rosenthal, André Cluytens a Jean Martinon. Od 1. září 2020 převzal funkci hudebního ředitele Francouzského národního orchestru Cristian Măcelaru.  

V průběhu 20. století orchestr uvedl v premiéře řadu významných děl, mimo jiné Boulezovu Le Soleil des eaux, Varèseho Déserts, Messiaenovu symfonii Turangalîla (francouzská premiéra), Xenakisovy Jonchaies a většinu Dutilleuxových významných děl.

Na trhu je k dispozici řada znamenitých nahrávek: pod vedením Louise Langréeho nahrál orchestr oba Ravelovy klavírní koncerty se sólistou Alexandrem Tharaudem a u příležitosti stého výročí úmrtí Camilla Saint-Saënse komplet jeho symfonií pod vedením Cristiana Măcelaru pro Warner Classics. U Deutsche Grammophon právě v nedávné době vyšlo album symfonií George Enescu, rovněž pod taktovkou Cristiana Măcelaru.

zdroj: Künstleragentur Dr. Raab & Dr. Böhm

Cristian Măcelaru
Cristian Măcelaru
dirigent

Cristian Măcelaru je od 1. září 2020 hudebním ředitelem Orchestre National de France. Narodil se v rumunském městě Temešvár v roce 1980. Po studiích houslové hry v Rumunsku odešel do Spojených států amerických. Zde se vzdělával na Interlochen Arts Academy v Michiganu a na univerzitách v Miami a Houstonu, kde studoval dirigování u Larryho Rachleffa. Poté se zúčastnil mistrovských kurzů u Davida Zinmana, Rafaela Frühbecka de Burgos, Olivera Knussena a Stefana Asburyho v Tanglewoodském hudebním centru a na Hudebním festivalu v Aspenu. V pouhých devatenácti letech se v newyorské Carnegie Hall poprvé představil jako koncertní mistr Miami Symphony Orchestra, a stal se tak nejmladším koncertním mistrem v historii tohoto tělesa. V současné době je hudebním ředitelem Symfonického orchestru WDR v Kolíně nad Rýnem a od roku 2017 také Festivalu soudobé hudby v Kalifornii. Od sezony 2024/2025 je rovněž hudebním ředitelem Cincinnati Symphony Orchestra.

Cristian Măcelaru na sebe poprvé v mezinárodním měřítku upozornil v roce 2012, kdy zastoupil Pierra Bouleze jako dirigent Chicagského symfonického orchestru. V témže roce získal Soltiho cenu pro začínající dirigenty, kterou o dva roky později následovala Soltiho cena za dirigování. Od té doby diriguje přední americká tělesa, k nimž patří Chicagský symfonický orchestr, Newyorská filharmonie, Losangeleská filharmonie a Clevelandský orchestr. Obzvlášť blízký vztah má k Filadelfskému orchestru, který dirigoval již více než stopadesátkrát.

V Evropě Cristian Măcelaru pravidelně hostuje u Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Royal Concertgebouw, Drážďanské filharmonie, Orchestru Gewandhausu v Lipsku, Deutsches Symphonie-Orchester Berlin a Symfonického orchestru BBC. V říjnu 2021 přijal nabídku rumunského ministra kultury, aby se stal uměleckým ředitelem Festivalu George Enescu v Bukurešti.

zdroj: Künstleragentur Dr. Raab & Dr. Böhm

Rudolf Buchbinder
Rudolf Buchbinder
klavír

Rudolf Buchbinder patří mezi legendární interprety současnosti. Ve svém klavírním projevu jedinečným způsobem propojuje více než šedesát let zkušeností s espritem a spontánností. V jeho interpretaci velké klavírní literatury se snoubí tradice a inovace, věrnost předloze a svoboda, autentičnost a otevřenost.

Buchbinder je uznávaný jako jeden z nejvýznamnějších interpretů děl Ludwiga van Beethovena. Více než šedesátkrát odehrál po celém světě kompletní cyklus Beethovenových 32 sonát a po desetiletí se podílí na utváření historie jejich interpretace.

V edici BUCHBINDER:BEETHOVEN vydala Deutsche Grammophon kompletní nahrávku 32 klavírních sonát a pěti klavírních koncertů, čímž vytvořila hudební pomník dvěma výjimečným buchbinderovsko-beethovenovským cyklům posledních let. Buchbinder se stal prvním klavíristou, který na Salcburském festivalu v roce 2014 provedl všech 32 Beethovenových klavírních sonát v průběhu jednoho festivalového léta. Salcburský cyklus byl zaznamenán živě na DVD (Unitel) a nyní je k dispozici také na devíti CD.

Pozoruhodný cyklus pěti klavírních koncertů Ludwiga van Beethovena vznikl v koncertní sezóně 2019/20 ve vídeňském Musikvereinu, který u příležitosti 150. výročí svého založení poprvé v historii umožnil jedinému klavíristovi uvést všech pět Beethovenových koncertů ve speciálním koncertním cyklu. Buchbinderovými partnery na pódiu byli lipský Gewandhausorchester pod taktovkou Andrise Nelsonse, Vídeňští filharmonikové s Riccardem Mutim a Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Mnichovská filharmonie a Sächsische Staatskapelle Dresden pod vedením Marisse Jansonse, Valerije Gergieva a Christiana Thielemanna. Všechna vystoupení byla nahrána živě. Cyklus z Musikvereinu, který vyšel v září 2021 na třech CD u vydavatelství Deutsche Grammophon, je historickým dokumentem těchto výjimečných uměleckých setkání a poctou Buchbinderovi jako jednomu z nejhlubších beethovenovských interpretů naší doby.

Album Soirée de Vienne, vydané v listopadu 2022 u Deutsche Grammophon, zachycuje atmosféru vídeňských večírků a spojuje hudbu skladatelů, kteří jsou – stejně jako Buchbinder – s Vídní úzce spjati. Vyjadřuje originální životní postoj v hudební podobě.

„Kouzlo přirozenosti, hravost a otevřenost přítomnému okamžiku – to vše dává hudbě život,“ říká Rudolf Buchbinder.

U příležitosti 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena inicioval Rudolf Buchbinder projekt nových Diabelliho variací. Historie vzniku monumentálních Beethovenových Diabelliho variací, op. 120, Buchbindera inspirovala k tomu, aby oslovil jedenáct význačných současných skladatelů různých generací i národnosti. Byli jimi Lera Auerbach, Brett Dean, Toshio Hosokawa, Christian Jost, Brad Lubman, Philippe Manoury, Max Richter, Rodion Schtschedrin, Johannes Maria Staud, Tan Dun a Jörg Widmann. Požádal je, aby vytvořili své vlastní variace na stejný valčíkový motiv, jaký kdysi zhudebnil Beethoven. Nové Diabelliho variace byly objednány jedenácti předními koncertními domy po celém světě s podporou Hudební nadace Ernsta von Siemense a jejich světová premiéra zazněla v podání Rudolfa Buchbindera ve Vídeňském Musikvereinu. Následně je Buchbinder zařadil na program svých koncertních turné po Evropě, Asii a Spojených státech. Projekt aktualizuje Beethovenovo dílo pro 21. století a působivě dokládá univerzální platnost jeho hudebního jazyka bez ohledu na hranice.

Světová premiéra nahrávky vyšla u Deutsche Grammophon pod názvem The Diabelli Project v březnu 2020 spolu s novou interpretací Beethovenových Diabelliho variací, které Buchbinder naposledy nahrál v roce 1976. Toto dvojalbum znamenalo začátek jeho exkluzivní spolupráce s tímto vydavatelstvím. Ještě téhož roku následovala živá nahrávka Beethovenova 1. klavírního koncertu s Christianem Thielemannem a Berlínskými filharmoniky.

Rudolf Buchbinder je čestným členem Vídeňských filharmoniků, Společnosti přátel hudby ve Vídni, vídeňské Konzerthausgesellschaft, Vídeňských symfoniků a Izraelské filharmonie. Je vůbec prvním sólistou, kterému udělila Staatskapelle Dresden Zlatý čestný odznak.

Buchbinder klade mimořádný důraz na zkoumání hudebních pramenů. Jeho soukromá sbírka obsahuje 39 kompletních vydání Beethovenových klavírních sonát, rozsáhlý archiv prvotisků, původních vydání a kopií autografních klavírních partů obou klavírních koncertů Johannesa Brahmse.

Jako umělecký ředitel stojí v čele festivalu v Grafeneggu, který se od svého založení v roce 2007 řadí mezi nejvýznamnější orchestrální festivaly v Evropě.

Rudolf Buchbinder je také autorem autobiografie Da Capo a knihy Mein Beethoven – Leben mit dem Meister (Můj Beethoven – život s mistrem). Jeho nejnovější kniha Der letzte Walzer (Poslední valčík) vyšla u příležitosti premiéry Nových Diabelliho variací v březnu 2020 a vypráví 33 příběhů o Beethovenovi, Diabellim a hře na klavír.

O programu

Slavnostní večer sestavený z nejslavnějších kompozic svých autorů. Vášnivá Rumunská rapsodie od George Enescu, Gershwinův svižný Klavírní koncert či lehce zasněný La Valse od Maurice Ravela patří k erbovním počinům svých autorů, které orámují jen vzácně hranou Rapsodii a moll Antonína Dvořáka s podtitulem Symfonická báseň. Čas bývá v umění mnohdy pokládán za spravedlivého soudce – aspoň do té doby, dokud není potřeba nějakou skladbu označit za neprávem opomíjenou. V případě Dvořákovy Rapsodie zřejmě neplatí ani jedno, je to krásná a dramatická hudba, kterou sám její autor na čas odložil. Teprve později se ukázalo, jak vizionářská je volná návaznost kontrastních úseků a jak předpověděla styl pozdějších skladatelů – například George Gershwina. Ten se v Klavírním koncertu snažil být co nejklasičtější, ale uvolněnou a invenční pozici amerického hitmakera přece jen nezapřel. Rumunská rapsodie zahájí koncert lehkou exotikou, zatímco Ravelův La Valse uzavře večer i celý festival éterickým i vřelým příslibem příštích ročníků.

Děkujeme našim partnerům, kteří podpořili tento koncert

No items found.

Rudolfinum, Dvořákova síň

Rudolfinum je jednou z nejvýznamnějších novorenesančních staveb v České republice. Svým pojetím víceúčelového kulturního domu bylo již v době svého vzniku unikátem evropského významu. Společným projektem dvou významných českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schultze byla postavena velkolepá budova, která v sobě sloučila koncertní produkce, galerii a muzeum. Slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 za přítomnosti rakouského korunního prince Rudolfa, na jehož počest byla budova nazvána Rudolfinum. V roce 1896 proběhl v hlavní koncertní síni Rudolfina vůbec první koncert České filharmonie. Taktovky se tehdy ujal skladatel Antonín Dvořák, po němž byl poté koncertní sál pojmenován.

Ukázat na mapě

Galerie

No items found.
OSZAR »